Rok 2001 začal pro soubor velmi intenzivně, neboť jsme si odhlasovali, že se uskuteční I. DIVADELNÍ PLES a jelikož jsme nic nechtěli ponechat náhodě, domluvili jsme se, že se vrátíme ke starým vesnickým tradicím a o týden dřív provedeme zvaní na ples v maskách. Pepa Trébal domluvil povoz s koněm a Jana Chmelařová „muziku“ v podání paní Slimařikové.
Od této chvíle se akce každoročně opakuje. Ples je vždy živý a nezapomenutelný. Nechybí humorné vystoupení divadelního souboru i vystoupení jiných účinkujících, tombola, živá hudba a vše co k plesu patří. Například na prvním divadelním plese divadelníci předvedli „Areobní výstup pánského křídla Divad“ pod vedením Radky Vyhnánkové. V roce 2002 si připravili vystoupení Lojza Uvízl a Alena Škrabalová ve scénce ,,Moje žena pije‘‘. O rok později si sedm členů souboru připravilo veselý výstup mažoretek. Kostýmy byly vyrobeny z krepu a místo hůlek pro mažoretky, se točilo štětkami na WC. Na rok 2004 si divadelníci vymysleli výstup na motivy Labutího jezera a další rok vystoupení „Mrazík“, pod vedením Magdy Tomanové. Každým rokem si soubor vymýšlí nové vystoupení, které nikdy nezklame a vždy sklidí bouřlivý potlesk.
Poněkud ztracená princezna
19. května 2001 byla uvedena naše druhá hra, též pohádka se zpěvy a tanci"Poněkud ztracená princezna". Její premiéra byla zařazena do programu oslav 800 let obce Štěpánov. A jak už to v divadelních spolcích chodí, někteří herci odešli, jiní si jen odskočili(Třeba na mateřskou) a jiní nastopili na jejich místa. Tato pohádka se samozřejmě hrála i v okolních obcích.
Třetí premiérou byla opět pohádka. Pod výborným vedením Jirky Čepa ve veselé pohádce V Nováka a S. Oubrama "Vodník Mařenka" excelovali Pepa Trébal, Jarka Kleinová, Alča Škrabalová, Tomáš Lýsek, a Ája Smejkalová. S vodníkem jsme též objeli okolní obce.
Ženich pro čertici
V čase adventním uvedl náš soubor čtvrtou premiéru. Pohádku H. Lisické a J. M. Bourka Ženich pro čertici aneb sedmimílové boty. Režii si tentokrát vzal na starost Jiří Kráčmar. Hudbu opět skládal Miloš "Čočka" Loun. Premiéra musela být několikrát odložena. Zdeněk Grus, obsazený do hlavní role, v té době vážně onemocněl. Hra měla premiéru 14. prosince 2002 v sále sokolovny v obsazení: švec Pápěra- Zdeněk Grus, Pápěrová- Miluška Hladišová, král Tonemám- Alois Uvízl, Vědělka- Jarka Štěpánová, králův pobočník- Josef Trébal, čertice Teofilka- Petra Čadová, starý salamandr- Pavel Uvízl, čerti v pekle- Tomáš Pabiška a Verča Králová.Tato hra je pro nás významná hned dvakrát. Poprvé jsme reprezentovali na soutěži amatérských souborů v Lázních Toušeň, kde jsme získali čestnou plaketu odborné komise a také proto, že jsme se dočkali uznání diváka pro herce snad nejhezčího - potlesku na otevřené scéně...!!
Dívčí válka
13. listopadu 2004 uvedl náš divadelní soubor premiéru komedie Františka Ringo Čecha – Dívčí válka. Z počátku jsme byli trošku skeptičtí, jestli tak známý kus dokážeme zpracovat bez ostudy, ale ukázalo se, že režisér
Lojza Uvízl z nás doslova vytřískal maximum. V souboru se objevily nové tváře a to Magda Tomanová, Martin Chabičovský a Martin Hublar. Dále účinkovali: Josef Trébal, Smejkalová Eva, Smejkalová Andrea, Pavel Uvízl, Tomáš Pabiška a J. Mik. Kostýmy vymýšlela za pomoci celého souboru Petra Čadová, scénu postavil a navrhl Alois Uvízl, Svítil Pavel Škrabota, David Nečesaný a Mirek Chmelař. Zvuk řídil J. Stejskal a o oponu se staral Aleš Niessner. Nápovědy byly dvě: Jana Chmelařová a Jarka Štěpánová. Návštěvnost byla poměrně vysoká. I navzdory nepěknému počasí přišlo 183 diváků.
Tato hra nabyla velkého úspěchu a hrála se již mnohokrát. Například na přehlídce sokolských souborů v Boskovicích, která se konala 2. Dubna 2005, několikrát se hrála ve Štarnově, v Samotiškách, Uničově nebo v Žerotíně. Dohromady měla Dívčí válka asi 14 představení, ale důležité je, že ji máme stále na programu.
Válka ve třetím poschodí
Po několikaleté pauze se podařila našemu souboru nazkoušet nová hra – Válka ve třetím poschodí. Je to drama a pro náš soubor velká zkouška, kterou ale zvládl na jedničku. Přišlo se podívat skoro 100 lidí a každý byl ohromen. Po několika pohádkách a komedii to byl žánr, kterým soubor velmi překvapil. Střílení a napínavé momentky samozřejmě nechyběly. Režisér A. Uvízl musel být spokojen. Herci podali skvělý výkon a ten byl oceněn.
Hra je absurdní drama o zmanipulovatelnosti člověka. Autor této hry je český a rakouský básník Pavel Kohout. Jeden z představitelů budovatelské poezie, prozaik, dramatik, překladatel a později významný spisovatel samizdatu a exilu. Známý je také tím, že prošel osobnostním vývojem od počáteční bezvýhradné podpory stalinismu, přes postupné vystřízlivění až po účast na Pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech, přičemž patřil vždy mezi ty nejaktivnější v daném proudu
Ústřední dvojici dramatu si zahráli Pavel Uvízl jako Dr. Emil Bláha a Hanka Dokoupilová jako jeho žena Míša. Další obsazení: pošťák - Milan Urbášek, doktor – Alois Uvízl, policista – Jan Novotný, Komisař – Martin Hublar, první generál – Josef Trébal, druhý generál – Milan Urbášek, první voják Jan Novotný, druhý voják – Eva Smejkalová a Mülera si zahrál Alois Uvízl. Kostýmy navrhoval Alois Uvízl a Hana Musilová, hlavního osvětlovače dělal Mirek Chmelař, o zvuk se staral Marek Svozil, text sledovala Jana Chmelařová a vše režíroval jak jinak než Alois Uvízl.